Ostrovy Středomoří 2005

Po nočním přejezdu se probouzíme v italském přístavu Livorno
Start!!! Vyplouváme směrem Korsika
Moře je klidné a přívětivé
Otáčíme se okolo majáku
(jak názorné!), ale pak už vpřed na širé moře!
Plujeme kolem ostrova Capraia
a přistáváme na Korsice v přístavu Bastia,
odkud pokračujeme autokarem do města Calvi
Přístavní město stojí na skalním ostrohu nad mořem
Uličky jou zde úzké a křivolaké
Pohled na moře ze starého města
a od pevnosti (dnes sídlo velitelství francouzské cizinecké legie)
Bydleli jsme tady - letovisko Ile Rousse
Druhý den jsme jeli malebnou soutěskou říčky Golo
až do horského sedla Col de Virgio s bílou sochou poustevníka
a setkali se tu s domácími vepříky, kteří zde žijí volně v lesích
Květena je v červnu pestrá
Jedeme nad soutěskou Spelunca (čti Špeluňka)
a nad horskými vesnicemi směrem k moři
Hle, tady je a s ním i letovisko Porto
Zde je místní kamenitá pláž
a tady bydlí místní i přespolní masňáci
Zde ti nejbohatší
Baťůžkáři na to ovšem čumí (třeba z mostu)
Moře je tu naštěstí pro všechny
a výhled od místní zříceniny také
Ani se nám nechce odjíždět
Horskou silničkou vyjíždíme nahoru do skal
Jmenují se Calanche
Obklopují silnici ze všech stran
a jsou až neuvěřitelně rudé
Viď, starej kamaráde!?
Rudou barvu však tu nemá nerost,
ale uschlé mechy, lišejníky a řasy,
což je zblízka dobře patrno
Tady už jsou mořské útesy pod zálivem Golf de Sagone
a zde pohled na Krvavé ostrovy od pevnosti na mysu Ponte de Porato
Ostrovy (Ile Sanquinaires) leží kousek od Napoleonova města Ajjaccio
Tenhle ovšem na Bonaparta nevypadá
I západ slunce je tu krvavý. Tak raději dobrou a nekrvavou noc!
Další den stoupáme zrána ještě stinným lesem
na horkou horskou túru
Kolem vodopádů a peřejí Cascades de Anglais
vzhůru k vápencovým štítům místního pohoří
Až na vrchol nejvyšší hory Monte de Oro jsme však nevylezli
a raději se šli osvěžit dolů k vodě
Řeknu vám - na nohy je to hotový balzám!
Inu, zázračná voda horských ples...
Tady už jsme v přístavu města Ajjacio
a zde na cestě k jeho přístavnímu korzu
Scenérie jsou tu málem africké
A tady už je on - Napoleon se svými čtyřmi bratry
Pak jsme se prošli megalytickým nalezištěm Filitose
Leží na mystickém místě nad řekou Taraso
Převládá tíseň z dávné historie
a jejích mýtických kamenných poslů - menhirů a dolmenů
Cesty jsou tu ale normální a z dneška,
takže ta tíseň záhy pomine
a zůstane jen pocit vzdálené vznešené krásy
Pojďme se však projít městečkem Sarténe,
prý nejkorsičtějším ze všech korsických
Křivolaké a úzké uličky jsou v poledním vedru ztichlé
Je tu plno kavárniček a hospůdek
a večer tu může být pěkně rušno, že paní ?
Pak už ale odjezd a poslední pohled na Sarténe
Tady je Roches di Lion - planina se skalními útvary nad mořem
a tady už útesy pod městem Bonifácio
Plavíme se výletní lodí kolem skal
Tahle je nejjižnější a říká se jí "kormidlo Korsiky"
Moře je neuvěřitelně modré,
azurové, blankytné, šmolkové, ultramarinové až smaragdové
Vjíždíme do místní tajůplné jeskyně
a shora si nás neomaleně prohlížejí lidé z oken svých bytů
Pak procházíme městem směrem k pevnosti
Po pravé ruce máme přístavní lagunu,
před sebou jednu z věží staré pevnosti
a po levé ruce širé moře
a všude kolem je kvítí jak naseto
Pomalu sestupujeme do přístavu
k přístavnímu molu
a naloďujeme se k plavbě na Sardinii
Vítej, Sardinie - do St.Teresa di Guttera to trvalo jen něco přes hodinku
Další přístav - Palau s příbřežním korsem
Capo di Orso - bizarní skalní útvary na útesu nad mořem
Vskutku divoké - inu, "Medvědí mys"
Výhledy jsou tu krásné a daleké
a je vidět až k přístavu Palau
Takhle vypadalo okolí našeho kempu Isoledda
na Smaragdovém pobřeží
Byly tu i nádherné pláže - jenže, jak známo, nic pro mne
Tohle bylo zajímavější - románský kostel v městě Olbia
Jedeme kolem pobřeží
a shledáváme je úžasným
Porto Cordo - typické "smaragdové" letovisko
a jeho honosné parky
A tady je konečnš ON -
Nuragh - symbol Sardinie!
Takových staveb jsou tu stovky a tisíce
a nikdo dosud přesně neví, k čemu sloužily
Jako dekorace pro foto jsou ovšem skvostné!
Perla Sardinie - hlavní město Cagliari
s pevností na vrchu Castello
a Dómem na náměstí Plazza Palazio
Mozaiky dlažeb jsou zde k vidění všude -
ve stavbách církevních i světských
Andělskou branou jdeme ke Sloní věži a věži St.Pankrazio
až pod tyto palmy u komplexu muzeí Citadella del Muzeí
Ještě poslední pohled shora dolů
Pod vrchem je dolní město s kostely St.Saturnino
a St.Lucipero na náměstí St.Cosmo
Až dole na nábřeží pak stojí městská radnice
a je tam i přístav. Tak tedy vzhůru k další plavbě!
Plavba na Sicilii bude dlouhá, ale moře je klidné
Arrivederci, slunná Sardinie!
Ráno se probouzíme v přístavu Trapani
Toto je místní rybí tržnice
a tohle jsou sicilské Lourdy - Monreále
Klášterní komplex s normanským chrámem a dvě náměstí v jeho okolí,
a zde svažitá přístupová cesta ke klášteru
s obchůdky se suvenýry
Palermo - hlavní město a Mekka mafie
Zde ovšem pod záštitou nádherné katedrály
Je normanská - tedy prastará
Křižovatka Quatro Carne - "pupek Palerma"
Čtyři paláce s imposantní sochařskou výzdobou průčelí
Komplex Univerzity v okolí Quatro Carne
Fontána Prétoria na Plazza di Cathedrale
a katakomby kapucínského kláštera s 8 tisíci mumiemi
Malebné městečko Cefalú - románsko-gotická katedrála (Duomo)
s jedinečným mozarabským interiérem
Městská pláž jako z Canalettova obrazu
Místní patricijské domy už pamatují hodně...
Touto "létající" lodi plujeme na Liparské ostrovy
Čekáme před přístavem - zablokovala jej rybářská stávka
Z městského opevnění už je to ale idylka,
rybáři asi už dostávkovali a odešli na vínečko
Ostrov má jméno Lipari a je zde blankytné moře a průzračný vzduch
I naše parta má dobrou náladu
a nepostraší ji ani některé zdejší výhružné basreliéfy
Po těchto schodech se stoupá na pahorek s antickými ruinami
a tudy se sestupuje zase zpět
A plavba pokračuje dále kolem malebných útesů
Voda se pění a blížíme se k dalšímu ostrovu - Volcano
Vulkán je vidět už z velké dálky
a tak se hned vydávám vzhůru
vstříc schůzce s ďábly podsvětí
Tady jsou dva v sirném mraku,
touto dírou asi přišli a zase zmizeli
Jenže okolí na peklo rozhodně nevypadá
a zlověstný jícen je pod modrým nebem téměř přívětivý
Při sestupu začíná převládat žlutá
Jsou zde totiž sirné lázně
s balvany podivných barev a tvarů
Předposlední den začínáme v Taormině,
vysoko nad městem, plným antických památek
v báječně zachovalém amfiteátru řeckého divadla
Tady je to podivuhodné město celé
a zde je jeho centrum v okolí tržnice
Hlavní třída Corso Umberto II se stylovými domy
s "květinovými balkóny"
A také několik stylových námestíček s kostely a kašnami
a jsou tu i dvě brány - Messinská a Catanijská. Která je tato ?
Převládají svažité úzké uličky a schodiště,
ale je tu i tento široký bulvár
Poslední večer jdeme z kempu Miranelli u města Olivera
do blízkého Tindari - antického, ale i poutního a mafiánského místa
kterému vévodí tento neorománský chrám - Santuari della Madona Nera
Je poslední den a my přeplováme Messinskou úžinu
po dvou "ostrovních" týdnech zase na evropskou pevninu
Jedeme domů a tam vzadu je Vesuv. Sbohem, Středomoří!
1 Ještě něco málo flóry a fauny, raději jen s čísly a beze slov
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19 (Toť vše, jeďte tam!!!)